Miliony do nových tůní na zadržování vody a pro obojživelníky v okrese Jeseník

Odhadujeme, že od kůrovcové kalamity mají spolky zabývající se ochranou přírody jednodušší pozici, neboť u veřejnosti došlo k evidentnímu posunu ve vnímání naléhavosti, s jakou musí lidstvo reagovat na probíhající a hrozící klimatickou změnu.

Za kůrovce do jisté míry může sucho a sucho nás připravuje o vodu v krajině, kterou se tu teď pracně snažíme zdržet, aby nebrala roha nejkratší cestou směr Polsko. Svou pozitivní roli v tom sehrává nezisková organizace Silezika, která to odmakává nejen na poli osvěty, Silezika má i gumáky na nohou a v terénu realizuje konkrétní opatření.

Aktuálně běží třetí etapa projektu 'Hloubení tůní na vhodných místech okresu Jeseník', v jehož průběhu má být v letech 2021-22 vybudováno 44 drobných vodních ploch v celkem patnácti lokalitách. Ty byly odborníky vytipovány jako ideální k zabydlení a zdárné reprodukci obojživelníků, kterým se vinou oteplování zhoršují životní podmínky. Dlouhodobý regionální monitoring dal odpověď na to, kde se mají bagry zakousnout do země, z přiložené mapky jde poznat, že nejaktivnější jsou budovatelé na Vidnavsku a Mikulovicku, ale lokalit dotčených projektem je víc.

Zástupce Sileziky Juraj Grňo poskytl pár detailů, když řekl: "Z hydrologického hlediska je nejzajímavější doplnění systému trubkového odvodnění trvalých travních porostů ve Staré Červené Vodě o 13 jezírek. Po jejich naplnění se přebytečná voda dostává horním přelivem zpět do trubkové drenáže,".

Asi vás nepřekvapí, že síť tůní a jezírek na Jesenicku vzniká díky Evropské unii a jejímu programu životní prostředí a klimatické změny. Zpestření místních biotopů vyjde na něco přes 7,8 milionů korun a je plně hrazeno penězi z Bruselu.

Foto (zdroj): Silezika